1. Popis tratě

   Znalci železniční historie by o dlouhé provozní historii tratě Praha - Kolín jistě dokázali napsat obsáhlé pojednání. Jako součást tratě Olomouc - Praha byla slavnostně uvedena do provozu v srpnu roku 1845. V pozdějších letech byly k trati Praha - Kolín postupně připojeny tratě :

Nymburk - Poříčany Pečky - Zásmuky - Bečváry Malešice - Běchovice

  Ve stanici Velim odbočuje kolejová spojka k rozlehlému objektu Železničního zkušebního okruhu Cerhenice, na kterém se testují česká i zahraniční železniční vozidla.
  Trať je v úsecích Libeň - Běchovice a Poříčany - Kolín dvoukolejná, v úseku Běchovice - Poříčany (26 km) tříkolejná. Je elektrifikována stejnosměrným napětím 3000 V. Stejným napětím jsou elektrifikovány přilehlé tratě Malešice - Běchovice a Poříčany - Nymburk. V devadesátých letech minulého století prošla trať v úseku Úvaly - Kolín modernizací, která dala trati lepší kvalitativní parametry a mimo jiné umožnila zvýšení traťové rychlosti.
  Mezistaniční úseky jsou vybaveny trojznakovým automatickým blokem, vlakovým zabezpečovačem a vnějšími prvky pro automatické vedení vlaku. Ve stanicích jsou převážně instalována elektronická stavědla s rychlostní návěstní soustavou.

  Na trati Praha - Kolín jsou pravidelně provozovány předměstské elektrické jednotky řady 470 a 471, jejichž vybavení umožňuje automatické vedení vlaku (AVV). Elektrické jednotky včetně zařízení AVV jsou českým výrobkem. Funkci AVV je možno zjednodušeně popsat takto:
  Na trati jsou (většinou poblíž hlavních návěstidel) rozmístěny magnetické informační body (MIB). MIB je tvořen nezaměnitelnou sestavou silných permanentních magnetů, které jsou zapuštěny do masivních trámců uložených mezi kolejnicemi.   V paměti počítače AVV je zadána mapa tratě včetně údajů o dovolené traťové rychlosti a jízdní řád vlaku. Polohu na trati si vlak určuje podle průjezdů nad magnetickými informačními body a odměřováním ujeté dráhy. AVV spolupracuje s vlakovým zabezpečovačem, který přijímá informace o návěstech hlavních návěstidel. Podle polohy vlaku na trati, jeho okamžité rychlosti a návěsti na návěstidle optimalizuje AVV jízdu vlaku tak, aby:

včas jedoucí vlak dodržoval jízdní řád, nepřekročil dovolenou rychlost, spořil elektrickou energii a zastavil co nejpřesněji na určeném místě, zpožděný vlak nepřekročil dovolenou rychlost, pokud možno své zpoždění snižoval a rovněž zastavoval co nejpřesněji na určených místech.

  Podle dostupných informací dosahuje AVV při včasné jízdě vlaku o 20 - 30% nižší spotřeby energie proti manuálnímu řízení. Automatické cílové brzdění řídí dojezd vlaku do místa zastavení tak, že vlak nezastaví od určeného bodu dále než 1 m a časová odchylka od jízdního řádu nepřekračuje 5 s.

2. Schema oblasti

  Znalcům jistě neuniknou menší odchylky mezi reálnou situací a poměry v simulačním programu. To se týká zejména začlenění odbočky Blatov do obvodu stanice Běchovice, číslování některých staničních kolejí, vynechání několika cestových návěstidel, situování seřaďovacích návěstidel a organizace postrkové služby mezi stanicemi Český Brod a Úvaly.
  Nákresný jízdní řád oblasti je k dispozici v souborech gif ve složce GVD. V jízdním řádu bylo zohledněno i směrování některých rychlíků z Běchovic přes Malešice a Vršovice do Prahy hl.n. Směrování vlaků prosím nepřehlédněte.

  Kromě této skutečnosti se sluší připomenout, že na tříkolejné trati nelze pro jízdy zastávkových osobních vlaků používat střední, tedy nultou traťovou kolej. To se týká i situací, kdy je vyloučena pravá krajní traťová kolej ve směru jízdy, simulační program předpokládá, že při takové výluce nejsou v zastávkách vybudovány provizorní přechody přes vyloučenou kolej.

  Oblast je zobrazena v přibližném kolejovém uspořádání stanic zhruba z r. 2004.

---